Od útlého věku je nám vtloukáno, že vzdělání je důležité. Pomůže nám získat lepší práci, poznáme nové lidí a budeme si moct déle užívat života. Některé části jsou pravdivé. Škola nám mnohdy pomůže poznat přátele na celý život, vysoká škola nám dovolí si déle užívat života, ale ohledně získávání práce naši rodiče až tak pravdu neměli. Je možné, že se jedná o klišé, kterému sami nevěří, jelikož to slyšeli od svých rodičů již v útlém věku.
Když člověk pozná, jaká je realita může ho to značně mrzet, hlavně když má za sebou vysokoškolské vzdělání a jeho stejně dobře placení kolegové mají o pět let delší praxi. To samozřejmě zamrzí. Člověk by však neměl myslet jen na to co ho mrzí, ale také na to, co mu vzdělání také přineslo. Pro většinu z nás je tedy škola místem, kde jsme potkali nové lidi, obohatili život a rozšířili obzory.
I přes to všechno se úroveň vzdělání liší, a to už od útlého věku, kdy se rozhoduje, jakým směrem se naše budoucnost vydá. Dříve to nebylo patrné a předškolní příprava byla pro všechny obdobná, ale dnes se již i zde jedná o velký byznys, kde peníze rozhodují. Můžeme se potkat s pojmy jako Montessori nebo lesní školka. To jsou názvy, které v dřívějších dobách vůbec neexistovaly. Přitom jde jen o peníze.
Samozřejmě zde můžeme vidět ohleduplnější přístup k dětskému myšlení, potřebám dětí a celkovému rozvoji osobnosti, ale jde zde také o velké peníze, a tak si můžou tento typ vzdělání dovolit jen opravdu bohaté rodiny. Lesní školka se zase snaží dostat děti do bližšího kontaktu s přírodu, ale školkovné není opět nijak malé.
Přitom se nezdá, že by nám standartní způsob vzdělávání nějak ublížil. Možná potlačujeme některé emoce, ale pořád jsme schopni se zařadit do výrobního procesu a vykonávat tak svou práci efektivně a zodpovědně. Peníze dnes zdá se rozhodují o všem což je vidět i na vzdělání. To je ovšem poněkud smutné, zvlášť když se jedná o věc, která je dostupné lidem po celém světě.